Představuje fotografie uranových dolů v Příbrami, které byly v provozu mezi lety 1948–1991. Vystavené snímky, některé pořízené digitálním fotoaparátem jiné na černobílý svitkový film, vznikly mezi lety 2019–2021 a ukazují opuštěné prostory dolů v jiném světle.
Kdysi živé, hlučné provozy jsou dnes místy naplněnými tichem, osaměním, vůní oleje a rzi. Krása oněch míst spočívá jednak v míruplné opuštěnosti kdysi lomozného industriálu, jednak v patině, kterou trpělivě modeluje tvůrčí dvojice čas – příroda, přičemž si oba nenápadně ukusují svůj díl materie, aby jí navrátily věčnosti. A pak je tu otisk lidské přítomnosti. Špaček tužky ukudlané až na samý konec. Zteřelé boty zalezlé v temném koutě. Vypínače v záchvatu údržbářovy inspirace přematlané zpuchřelými vrstvami barev.
A ty zdi! Cihly, omítky, prkna, plechy, umakart polepené krotce erotickými obrázky vystříhanými z časopisů osmdesátých let. Čísla, vzkazy, malůvky – graffiti polidšťující naolejovaný labyrint někdejší chlouby československého průmyslu. Dotýkání lidských dlaní, němé ozvěny dávných lidských kroků.
Vystavené fotografie přináší nejen výpověď o dobovém stavu příbramských dolů, ale také zprávu o tamní lidské činnosti. Otisky lidské přítomnosti, zachované po třicet let na jednom místě. V souvislosti s díly je možné zmínit námět Vanitas (z lat. prázdnota). Latinské slovo v umění nejčastěji spojované se specifickým typem zátiší, formujícím se v 17. století v Holandsku a Nizozemí, které upozorňovalo na konečnost lidského snažení a jeho specifickou marnost a pomíjivost.
Tento námět, i když původně zahrnující především výjevy s vadnoucími květinami, dohořívající svíčkou, hodinami či například hnijícím ovocem, je v současnosti reinterpretován a autoři s ním nakládají různorodě. Je často ironizován či zesměšňován, jindy je propojován s environmentálními, sociálně kulturními nebo politickými otázkami. Fotografie Martina Andrleho se námětu dotýkají především v poukázání na pomíjivost lidských výtvorů a snažení. Dříve rušný prostor dnes zející prázdnotou pouze naznačuje, jak to asi vypadalo dříve. V souvislosti s fotografiemi Martina Andrleho lze zmínit například fotografie známého českého fotografa Václava Jiráska a jeho cyklus INDUSTRIA.
Martin Andrle začínal fotografovat jako sedmnáctiletý kluk, ve snaze zachytit krásu své tehdejší přítelkyně, jeho současné ženy. O něco později objevil náklonnost ke grafice, kterou však postupně opustil. Studoval na Pražské fotografické škole a pracoval v příbramském fotostudiu, později v grafických studiích jako grafik, webdesignér a sazeč. Od roku 2005 se živí jako fotograf na volné noze.
Fotografie jsou prodejní, v případě zájmu prosím kontaktujte autora.
@andrlefotograf
info@martinandrle.cz
723 872 222
Text: Magdalena Daňková, Martin Andrle